„Nedívám se do módních magazínů, ale sleduju lidi! Ti jsou největší inspirace“ říká blogerka A.n.d.u.l.a

Pod jménem Aneta Chovanová se vám možná hned nevybaví, o koho jde. Když vám ale prozradíme její instagramovou přezdívku A.n.d.u.l.a., jistě hned víte, o koho jde, že? Vyzpovídali jsme pro vás upřímnou a vtipnou Anetu nejen o módě, ale i o tom, jak zvládá mateřství.

Ahoj Anet, těší nás, že můžeme dělat rozhovor s někým, jako jsi ty. Na svém Instagramu máš přes 170 tisíc sledujících a jsi známá především díky svému působení na sociálních sítích. Chtěla jsi tohoto úspěchu dosáhnout od začátku?

Ahoj, všechny zdravím. Ne, nikdy. Já jsem děsnej odpůrce sociálních sítí. Závidím všem, co je nemají a žijí svobodně bez neustálého nuceného snášení konstruktivní kritiky. Zařekla jsem se, že chci nějakého křováka z lesa, co mě nezná a tohle mu nic neříká. Zakládala jsem si Instagram před pěti lety, když jsem začínala cvičit kvůli jedné kočce, co měla nejlepší břicho na planetě. Byla obrovská inspirace. Sledujeme se doteď a je děsně fajn.

Kdo tě sleduje déle ví, že ses dostala do nepříjemné životní situace, která ti paradoxně zvýšila počet sledujících a přivedla do života naprosto dokonalé miminko. Bylo pro tebe hodně těžké sdílet tyto okamžiky tvého života s veřejností? Dostávalo se ti od tvých sledujících více kritiky nebo podpory?

Úhel pohledu na tuhle věc se mění. Tím, že se všechno odehrávalo veřejně a na Instagramu, i když jsem byla pravděpodobně poslední na světě, kdo to nevěděl. Instagram je můj svět, byla téměř nutnost to tak i pojmout. Kdyby to dělal někde v soukromí, i já to budu řešit diskrétně. Plno lidí mě odsoudilo”, že jsem to zveřejnila však je to soukromá věc”, tvrdili.

Mohla jsem se najednou odstěhovat k mamince, těhotná, nevkládat žádné příspěvky, pak se přestěhovat do svého bytu, porodit, vychovávat malého sama, nemít žádné fotky s jeho otcem a tohle dělat třeba do jeho osmnáctin, určitě by si nikdo nevšiml. Nebo jsem mohla být fér a tak, jak sdílím to dobrý, říct lidem i to, že jsem naběhla, sklopit uši a postavit se k té situaci a pravdě tváří v tvář. Lidi nejsou blbí a já z nich ty blbce dělat nehodlám. Vystřílela jsem médiím všechny náboje.

Pokud bych nešla s pravdou ven, táhlo by se to, vznikaly by spekulace a mně by to ubližovalo konstantně a dlouhodobě. Takže paradoxně mi to strašně pomohlo. Není jenom kec, že sdílená bolest je poloviční a sdílená radost je dvojnásobná. Odrazila jsem a začala znovu. A reakce? 98 % podpory na 2 % těch, co mi to přáli. Což je při takovém množství lidí i tak dost velké číslo. Tak snad se jim to nevrátí jako boomerang.  Ono při troše selského rozumu musí každému dojít, že těhotná žena neodchází jen tak z plezíru, aby svoje dítě živila sama bez jistot a podpory. Ale je to za mnou. Páťa je super parťák a Bučínek mu skvěle sekunduje.

My tě samozřejmě obdivujeme nejen kvůli tomu, jak jsi vše zvládla, ale i kvůli tvému cítění pro módu a design. Tvé outfity nás jednoduše baví. Jak moc se změnil tvůj styl s příchodem Patrika?

Ooo, to moc děkuju. Já se vždycky držela při zemi. A nesnáším se za to. Miluji kreativitu a odvahu  vzít si něco, co někdo jiný neumí. Já tuhle vlastnost nemám. Vždy jsem vsázela na jistotu. Vím, co mi „sluší” a neexperimentuji. Bohužel ale patřím mezi ty, co se poprvé v outfitu cítí jako nesmrtelná bohyně, což ustupuje s množstvím potu a prachu z ulice, a když si ho vezmu po druhé, už mě nebaví.

S Patrikem se můj styl nezměnil vůbec. Snažím se nás sladit. Vyřadila jsem definitivně elegantní kousky, protože ke keckám a sportovnímu kočárku se hodí sportovní móda. A tu já mam odjakživa srdci nejblíž. Takže u mě jasně vévodí kecky a džíny … protože celulitida.

Mimo jiné jsi také osobní stylistka malého Patrika. Kde spolu nejraději nakupujete? A jaké máte oblíbence mezi módními návrháři?

Snad bude spokojený s fotkami z mládí a nevynadá, že například neměl na bříšku ocásek malý kreslený krysy. Upřímně, já nejsem moc návrhářská. Miluji jednoduchost. Tu ráda kombinuji s dražšími nesmrtelnými kousky. Nemyslím si, že je umění obléci se draze. Páťa jede hodně značku Lodger a takovou tu klasickou konfekci. Dražší kousky dostáváme od přátel.

Pro sebe nakupuji nejčastěji v Zaře a v našem butiku v Plzni, tedy hlavně Armani. Ale to spíš doplňky a mikiny. Já jsem hodně mikinová. Vlastně nejsem nijak vyhraněná. Když se mi něco líbí, prostě si to koupím a pak to prodám.

Který ze současných módních trendů máš nejraději?

Módním trendům nepodléhám. Vždy něco začnu nosit a pak zjistím, že je to teď v módě. Asi podprahové vnímání. Nedívám se do módních magazínů, ale sleduji lidi! Ti jsou pro mě největší inspirace. Ale měla-li bych být konkrétní, tak miluji trend ponožkových tenisek, ale neumím je nosit, což je frustrující… (smích).

A který naopak nemáš ráda a vyhýbáš se mu?

Nelíbí se mi zvonový kalhoty nad kotníky a ještě s třásněmi na konci. To se mi vždy chce brečet. Také mi nedávají smysl ikonické náramky známých předražených značek, jen proto, aby to bylo vidět. Tento okázalý styl mi nikdy nebyl blízký, ale neodsuzuji ho. Možná, že kdybych neřešila rozpočet, taky se tím ověsím. Hm… Vlastně asi ne, neověsím.

Módní peklo: Jaký nejhorší outfit sis v minulosti oblékla a dnes nechápeš, jak sis takový kousek mohla obléknout?

Haha. Vlastně skoro všechno (smích). Minulost obecně nechápu, ale přikládám jako důkaz jeden psychedelický model, včetně mého vlasového úletu, kdy jsem šla následně na krátko. Hledala jsem se. A našla jsem se ve vestě z vietnamský tržnice a černé barvě z drogerky – měla být hnědá.

Domov, ve kterém v současnosti s Patrikem bydlíte, sis celý sama navrhla a dokonce v něm máš i originální ručně vyrobený nábytek. Interiér je kombinací rustikálního a moderního stylu. Bude tvůj nový byt, který se bude teprve stavět, ve stejném stylu?

Na nový byt se strašně těším. Bude vetší, praktičtější a náročnější na úklid – nemůžu se dočkat. Bude řešený úplně opačně – myslím barevně. Tento byt je mým splněným bílým snem. Podařilo se mi vymyslet, vyrobit a umístit naprosto všechno, co jsem měla v hlavě. Nyní se zaměřím na opačný přístup a půjdu do tmavých tonů a větší surovosti. Černá kuchyně, tmavé dřevo, sklo a kov. Miluji tento styl a byl můj druhý v pořadí při rozhodování, jak pojmu první byt. Ten jsem dělala jako emancipovaná bezdětná kariéristka. Teď mám psa, dítě, emancipace mi zůstala, ale světlou jsem definitivně přehodnotila.

Ono mezi námi není praktická ani bílá, ani tmavá, ale kdo si dneska vybírá jednoduchou cestu? Vždyť je to nuda. Řešim Sofiinu volbu – zda snížit stropy a dát po celým bytě bodové osvětlení nebo nechat surový betonový stropy a řešit to jedním dominantním centrálním světlem a pak milionem dalších lustříků. Byt kupuji u skvělého developera, který mi ve všem vychází vstříc, takže mám dva měsíce, abych se rozhodla. Musím si v hlavě ucelit koncept jaký zvolím a jakou cestou přesně půjdu. Je to nevratný proces, takže fakt zodpovědnost, chápete (smích). No držte mi palce, těším se na to. Nejvíc na Páťův pokojíček. To bude ráj.

Kolik měsíčně utratíš za módu a kosmetiku? A také bez kterých kosmetických produktů se neobejdeš?

Za módu utrácím jednorázově a ve vlnách. To se o mně málo ví, ale nakupování nesnáším. Všechno řeším přes internet. Teď už naprostý minimum. Snažím se hodně spořit a raději nakoupím Paťínovi, ale uměla jsem se pěkně rozšoupnout. V těhotenství jsem si v rámci ozdravné kúry nakoupila za měsíc věci za 97.000,- Kč, nejsem na to pyšná, ale pomohlo to. No… nenosím to, viď. Vezmu si džíny ze Zary, co mám dva roky, Conversky a vytahaný svetr a cítím se nejlíp.

Za co strašně nerada utrácím je spodní prádlo. To mě fakt nebaví. Máma mi vždy říkala – měj hezký spodní prádlo, kdyby tě srazilo auto, abys nedělala v nemocnici ostudu. No tak to není nic pro mě. Hlavně ať to není vidět, cítit (na těle) a není  to drahý.

Kosmetika je u mě naprosto bez debaty – mám ráda značku Dermalogica. Dlouhodobě a s nadšením. Je absolutně empatická k mojí pleti. Z dekorativní kosmetiky jsou moji favoriti Nars a Estee Lauder, Armani a Mac. Hodně peněz mě stojí vlasy, na těch jsem nikdy nešetřila.

Děkujeme za rozhovor a přejeme tobě i Patrikovi hodně štěstí.

Děkuji za milý rozhovor a budu se těšit někdy na shledanou.